přihlásit se: Články | Komentáře

Luhačovice, perla Moravy

0 komentářů

Léčba přírodními léčivými zdroji provází lidstvo od nepaměti. Přes prudký rozvoj vědy a techniky, přes velkolepý rozmach chemie a především průmyslu vyrábějícího léky, zůstává tato léčba nedílnou součástí boje proti nemocem, důležitou součástí prevence.

Luhacovice_lazne_penzion_hotel_ubytovani1

Počátky lázeňství v Luhačovicích tkví svými kořeny ve feudalismu.
První písemná zmínka o minerálních pramenech se objevuje r 1669. Hovoří nejen o jejich existenci, podává nejen jejich primitivní rozbor, ale stanoví už i základní představy o tom, jaké nemoci se dají těmito prameny léčit a stanovuje dokonce i metodiku léčby.
To všechno je dokladem, že fysikus Hertod, autor této první historické práce, musel znát existující zkušenosti z léčby těmito prameny. V oné době však nemohly být zkušenosti získány ze dne na den. Je proto údaj, že jsou Luhačovice lázněmi s třístaletou tradicí, spíše velmi skromný než přehnaný.

Toto výstižné hodnocení lze zdůvodnit především bohatstvím minerálních vod. A jak jsou tyto vody vzácné, lze přesvědčivě dokázat několika údaji.
Na desítky tisíc našich i zahraničních pacientů si upevňuje každoročně v luhačovických lázních své otřesené zdraví.
Jen několik našich lázní — třebaže je jich v Česku nemálo — se vyrovná léčebnou hodnotou Luhačovicím. Počtem lůžek v ústavech jsou na pátém místě v republice. Luhačovice patří do skupiny sedmi našich nejvýznamnějších lázní. Je pro ně vydán zvláštní statut, jehož zásady umožňují ještě lépe plnit jejich léčebné poslání.

Luhačovice mají ještě jiné přednosti. Nádherná příroda, příjemné podnebí, rázovité okolí s mnoha kulturně historickými památkami, rozsáhlé lesy s půvabnými zákoutími, dostatek příležitostí k rozptýlení a kulturnímu vyžití — to vše uspokojuje i nejnáročnější návštěvníky lázní. Všude vládne klid a příjemná pohoda. Tuto přednost dovedou ocenit především pacienti, kteří žijí v prašném prostředí velkoměst. Proto se u nás dobře cítí a rádi se do našich lázní vracejí.

Luhačovice měly dlouho ráz lázní národních. Jejich bohatá kulturní tradice přitahovala především naše vzdělance.

Významným mezníkem je rok 1629. Tehdy končí neustálé změny ve vlastnictví luhačovického panství a majitelem území se stává na dlouhou dobu šlechtický rod Serenyiů. Vzdělaní členové rodu si brzy uvědomují význam, výhodnost a využitelnost existence minerálních léčivých pramenů. Snaží se postupně získat do vlastnictví všechny pozemky, na nichž se prameny nachází, snaží se získat objektivní potvrzení jejich účinnosti.

Zmíněné vyjádření Hertodovo, po něm lichotivý rozbor Crantzův a celá řada dalších rozborů a odborných pojednání o luhačovických minerálních vodách se stává impulsem k budování prvního lázeňského zařízení. Klientela se však nerozšiřuje tak rychle, jak by si přáli vlastníci panství.
Vysvětlení je třeba hledat v tom, že se naleziště pramenů nachází uprostřed pastvisek, ve vzdálenosti téměř dvou kilometrů od této malé neznámé, těžce dostupné obce, ležící mimo známé obchodní cesty, že tato obec nemá žádné ubytovací a stravovací možnosti.

Luhacovice_lazne_penzion_hotel_ubytovani25

Teprve konec 18. století přináší významný pokrok. Z iniciativy Vincence Serenyiho dochází k budování nových léčebných zařízení, staví se hostinec, péče je věnována minerálním pramenům. Jde v podstatě o první projevy kapitalistického podnikání v luhačovickém lázeňství, i přes skutečnost, že vlastníkem výrobních prostředků zůstává šlechtic. Je to ostatně v té době běžné, že šlechta srůstá s buržoazií a udržuje si své výsady. Tento stav trvá prakticky celé další století.

Ohromný pokrok do rozvoje lázní přináší výstavba železnice. Dobrá dostupnost lázní je v tomto čase věcí zásadní důležitosti. Vybudování severní dráhy (1846) přibližuje hostům Luhačovice na 35 km, otevření vlárské dráhy (1885) na pouhých 10 km. Důsledkem je další vzestup hostů a s nimi jako předpoklad rozvoj ubytovací a léčebné kapacity. Rozvíjí se také zařízení pro kulturní život a zábavu. Stále je třeba mít na paměti, že lázně mají charakter výrazně společenský a rekreační, že patří k bontonu vyšších kruhů strávit aspoň dva týdny ročně v lázeňském středisku. Léčebný význam lázní je druhořadý, i když i léčení se zde provádí a léčebná metodika prodělává pozoruhodný rozvoj a zdokonalení.

Luhačovické lázně dosahují kulminačního bodu této etapy před koncem 19. století. Největší návštěvnost zaznamenávají v roce 1895. Od tohoto roku se datuje jejich úpadek, jež má svou příčinu v úpadku bohatství šlechtické rodiny Serenyiů, kteří se sice stávají rodinou s hraběcím titulem, ale jejichž vliv a finanční možnosti, pramenící z vlastnictví půdy v souvislosti s dalším rozvojem kapitalismu, zásadně slábnou.

Na začátku 20. století se ujímá dalších osudů lázní akciová společnost. Funkcí ředitele lázní je pověřen sám organizátor celé akce, představitel zdravotnické inteligence MUDr. František Veselý. Jeho záměry jsou vysoce ušlechtilé a humánní. Chce postavit lázně slovanské, moravské, chce jejich maximální rozvoj, maximální vybavenost, maximální medicínskou úroveň, chce povznést jejich kulturní a společenský věhlas, chce jim dát vlastní, neopakovatelný architektonický ráz. Jen sedm let trvá jeho doba. Pak dochází ke střetu zájmů, které znamená odchod tohoto mimořádně nadaného lékaře, balneologa, podnikatele, organizátora léčebného provozu i kulturního a společenského života z Luhačovic.

Přes krátkost jeho působení se zapisuje tato doba nesmazatelně do dějin luhačovických lázní. Dochází k vytvoření působivého lázeňského prostředí, k výstavbě celé řady základních léčebných zařízení, je upraveno jímání minerálních vod, daří se poslední krok k dostupnosti lázní zřízením železničního přípoje až do Luhačovic, vznikají kulturní, společenská a sportovní zařízení. Jsou budovány i některé ubytovací objekty.

Po první světové válce dochází k novému rozmachu podnikání v luhačovickém lázeňství. V této době, ale také již před první světovou válkou, roste celé řada soukromých vil, pensionů a hotelů až po typ Paláce, vzniká celá řada vývařoven, restaurací, až po přepychovou Alexandrii.

Vzniká nové městské centrum kolem pošty a spořitelny. Jen lázeňské náměstí s nejbližším okolím si zachovává svou nedotknutelnost a lázeňský ráz.

Znovu je však třeba připomenout, že luhačovické lázně, stejně jako ostatní lázně v této době, mají pouze sezónní provoz se službami spíše lázeňsko-rekreačního charakteru a že většina hostů se zde léčí ambulantním způsobem.

Postupem času dochází k realizaci celé řady přístaveb (Palace-sanatorium, škola u dětské léčebny dr. Sekaniny, prádelna), celé řady rekonstrukcí lázeňských domů (Dům B. Smetany Anita, Nasťa, Grand, dětská léčebna dr. Sekaniny) a léčebných zařízení (minerální lázně, vodoléčba, slatinné lázně). Nově postaveny byly sklady, filtrační a výměníková stanice, došlo k výstavbě centrálního tepelného zdroje a tepelných kanálů po lázních, provedena byla výstavba akumulační nádrže minerálních vod a úprava některých pramenů a studní, výstavba lázeňského domu Vítkov, výstavba Bruselské fontány a kruhové fontány na lázeňském náměstí, uskutečněna byla demolice některých objektů na něm.


Napište komentář