Luhačovice a příroda

Lázně Luhačovice jsou malebně rozloženy v táhlém údolí říčky Horní Olšavy, které je lemováno lesnatými hřebeny povlovně se svažujícími k jihozápadu.

Horopisně patří tyto hřebeny k tzv. Luhačovické vrchovině, jež je součástí Vizovické vrchoviny, prostírající se mezi úvaly Hornomoravským a Dolnomoravským na západě a Bílými Karpatami a Javorníky — pomezními horami moravsko-slovenskými — na východě na ploše 1339 km2. Na Vizovickou vrchovinu navazují na pravém břehu řeky Moravy u města Napajedel Chřiby. Vytváří se tu zúženina, dělící tok řeky Moravy na dva úvaly: Hornomoravský, zvaný též Haná, a Dolnomoravský, Slovácko.

Z Vizovické vrchoviny se na sever od Luhačovic výrazně vypíná lesnatý hřeben Komonecké hornatiny s nejvyšší horou Kláštovem (753 m). Hornatina je pojmenována podle hory Komonce (672 m), který se zdvihá nejvýše v její západní části.

Komonecká hornatina, navazující na východě na Javorníky, postupuje jihozápadním směrem. V jejím hřebenu jsou nejvýraznější vrchy Svéradov (737 m), Kláštov (753 m), Suchý vrch (696 m), Doubrava (676 m), Klokočí (622 m), Spletený vrch (565 m). Potom klesá do Tutkovského sedla, jímž vede silnice z Luhačovic přes Zádveřice do Zlína. Západně od sedla se hory opět zdvihají v panoramatický hřeben, který při pohledu od Luhačovic působí velmi malebně. Tomuto úseku vévodí Komonec. Poblíž něho stával hrad Starý Světlov. Severněji se pne Hvězda (656 m) a Baba (635 m). Hřeben, v této části zvaný Brda, klesá u obce Provodova opět do sedla, jímž probíhá silnice Luhačovice – Ludkovice – Provodov – Želechovice. Za sedlem pokračuje hřeben Čertovým kamenem (536 m), Oberským vrchem (483 m), Kamennou (482 m), načež povlovně klesá k řece Moravě. Na tento hřeben Komonecké hornatiny navazuje několik rozsoch již menšího významu. Táhlými, nehlubokými údolími, jež se mezi nimi vytvořila, protékají menší toky, jež sbírá řeka Dřevnice na severu, Horní Olšava, zvaná též Šťávnice, na jihu (obě se vlévají do Moravy) a Vlára (přítok Váhu) na východě.

Luhačovice leží v údolí říčky Horní Olšavy, která pramení pod vrchem Klokočí severně od vesnice Slopné. Na jejím horním toku byla vybudována přehrada, aby zachycovala nenadálé přívaly vod. Pod Jestřábí horou (302 m) na severním okraji Lázeňského náměstí přibírá Pozlovický potok, který vyvěrá pod Komoncem.
Horní Olšava se spojuje u vesnice Újezdec u Luhačovic s Dolní Olšavou, přitékající od Bojkovic. Společný tok pod názvem Olšava se vlévá jižně od Uherského Hradiště do řeky Moravy.
Údolí Horní Olšavy, zvané Luhačovická dolina, je kolem Luhačovic velmi úzké, avšak k jihozápadu se rozšiřuje. Jeho západní strana je lemována svahy Malé Kamenné a Obory, východní strana vrchem Luzným a Velkou Kamennou, končící na severu žlebem Gáborky. Z něho se pak severněji příkře zvedá kupovitá Obětová (511 m), nejvyšší místo v bezprostřední blízkosti lázní. Nadmořská výška Luhačovic je 250 m.

Okolí Luhačovic je — zhruba řečeno — třetihorního stáří. Ještě na začátku třetihor se v této oblasti rozlévalo moře. Na jeho dně se ukládaly nánosy, písky, jíly. Až koncem třetihor došlo k vrásnění, jež zdvihlo mořské dno a vytvořilo dnešní ráz krajiny.

Nejrozšířenější hornatinou je jemnozrnný pískovec, složený z bezbarvých až žlutohnědých zrnek křemenných a jemných šupinek slídových. Je velmi průlinčitý a prostoupený vrstvami slaného jílu. (Uložení pískovcových vrstev lze velmi pěkně pozorovat v lomu na úpatí hory Obětové nedaleko Lázeňského náměstí.

V okolí Luhačovic se vyskytují též hojně lupky. Je to ztvrdlá směs jílu a písku, která se po odkrytí časem rozsype. Místy se objeví i svážný terén. Nepropustné jíly se stávají skluznou plochou pro vrstvy ležící nad nimi.
Jižně od Luhačovic v okolí obcí Bánova a Starého Hrozenkova se objevuje i vyvřelá hornina andezit. Proniká na mnoha místech až k zemskému povrchu. Pozůstatky horotvorné činnosti v našem kraji jsou četné minerální prameny, vyvěrající jak v poříčí Horní a Dolní Olšavy, tak i v údolí Dřevnice.

Nebude na škodu, když se seznámíme s názory znalců na vznik minerálních vod.

Dělíme je podle původu na tři skupiny:

1. Vody horké nebo vřelé, které vystupují z oblasti nedávné činnosti sopečné (vody juvenilní).
2. Vody, které z povrchu pronikají do zemské kůry a odtud opět vystupují k povrchu obohaceny o minerální látky, vyluhované z nerostů, s nimiž se cestou setkaly (vody vadózní).
3. Vody, které geneticky souvisí s naftovými ložisky (vody fosilní.)

Luhačovické minerální vody řadí badatelé jako prof. K. Zapletal nebo docent dr. V. Zýka do skupiny vod fosilních. Chemické složení těchto vod je totiž typické pro minerální vody z oblasti naftových ložisek. Obsahují též jód, který se koncentruje ve větší míře pouze v naftových vodách. A je obecně známo, že jihovýchodní Morava je naftonosnou oblastí.

Luhačovice nevynikají jen minerálními prameny, ale i příznivými poměry klimatickými.

Jejich podnebí ovlivňuje zeměpisná poloha, nadmořská výška, tvar a geologické složení zemského povrchu i rozsah zalesnění.

Od severu lázně chrání hřeben Komonecké hornatiny, vystupující směrem východozápad. Ta zmírňuje vliv severních studených větrů a zmenšuje oblačnost Luhačovické doliny. Údolí je otevřeno k jihozápadu a vzhledem k svému okolí je jakýmsi klimatickým ostrovem, neboť má mírnější podnebí než výše položené okolí.
Oblačnost je od března do října poměrně malá, nejpříjemnější podnebí nastává koncem léta a začátkem podzimu. Letní průměrná teplota je 17,90 C, roční srážky činí 718 mm. Srážky jsou rozděleny celkem rovnoměrně. Dní s mlhou je v Luhačovicích průměrně 27 (pro zajímavost: v Praze 85). Zima je tu krátká a mírná, sněhu napadne celkem průměrně 56 cm. Trvalé mrazy začínají v lednu, končívají začátkem února.

Vliv na lázeňské klima mají i větry. Největší význam mají větry od jihovýchodu, neboť jsou teplé a suché a vysušují ovzduší v období častějších dešťů koncem jara a začátkem léta. Za jasných dnů proudí vzduch v dopoledních hodinách naším údolím od jihu k severu. Navečer je tomu opačně. Chladnější vzduch klesá do kotliny a tlačí se k jihu. Podzim otepluje jižní vítr (karpatský fóhn). Úhrnem lze říci, že luhačovické klima je mírně teplé, s poměrně malou oblačností, větrané a s bohatým slunečním svitem. Přestože jsou lázně v nížině, je jejich klima spíše podhorského rázu.
Půvab lázní neobyčejně zvyšují hluboké lesy, většinou smíšené, které pokrývají svahy Velké a Malé Kamenné, Jestřábí i Obětové. Zvláště krásným dojmem působí plochy porostlé bukem. V jarních a podzimních měsících tu příroda přímo hýří nádherou barev. To už dávno ocenili naši přední malíři-krajináři, kteří čerpali v lázních a okolí mnoho námětů ke své tvorbě.

Výhodné klimatické podmínky umožňují pěstovat v parcích řadu vzácných keřů a stromů.
Pod inhalatoriem roste stříbrná jedle, česká oliva, krásně urostlé taxusy, magnólie a javor stříbrný a zlatý. U lázeňského divadla najdeme tsugu kanadskou. Pod vilou Růžovou na Lázeňském náměstí roste opadavá konifera taxodium distichum, u pramene Otovky a nad Společenským domem jsou vzácné exempláře konifery Douglasky. V parku u vily Vlasty najdeme tulipánovník. Pomník MUDr. Františka Veselého na Lázeňském náměstí zdobí smuteční buk. Před domem Leoše Janáčka je pestré zákoutí z keřů, v nichž nás upoutá ibišek syrský a třezalka. Okolí Luhačovic — pestrá mozaika polí, pastvin a lesů — tvoří přechod mezi úrodným vinorodým Slováckem a chudobnějším Valašskem. V sadech i na polích roste mnoho ovocného stromoví. Zvláště se tu daří švestkám („trnky“), z nichž se pálí vyhlášená slovácká slivovice. Hodně se jich zpracovává po domácku na povidla, nebo se suší. Nelze podrobněji popisovat rozdíly mezi květenou a živočišstvem luhačovické a sousedních oblastí. Odborníci zjišťují, že Luhačovicko je jakýmsi rozhraním mezi severním a vyšším pásmem podhorním, charakterizovaným v lesním nadrostu bukem, v podrostu bezem, ostřicí převislou a osladiči bukovinnými a doubravními (hora Obětová), a jižní pahorkatinou, porostlou převážně doubravami a vrbovkou Lamyovou, bílojetelem, strdivkou pestrou, kostřavou vláskovitou a plicníkem měkkým.

Povodí Horní Olšavy a především luhačovická přehrada mají značný význam pro chov ryb. Dík pravidelnému zarybňování, jež provádí místní organizace Českého svazu rybářů v Luhačovicích, poskytují tyto vodní plochy příjemné rozptýlení i rybářům.